Letňanský uličník: ulice Kadečkové

Kdyby paní Joy Kadečková tušila, že po ní bude pojmenována jedna z nových letňanských ulic, a ještě k tomu poblíž letňanského lesoparku, určitě by měla radost.
Původem Angličanka, nebo chcete-li Britka, byla ze své domoviny zvyklá na zeleň. Jak se ale dostala do Československa, potažmo do Čech? Co tak světoborného tato Londýňanka vykonala, že po ní byla pojmenována jedna z ulic našeho hlavního města?

Jako mladá dívka se za druhé světové války zapojila do obrany své vlasti v době, kdy britským ostrovům hrozila německá invaze. A protože v té době největší tíhu obrany neslo Královské letectvo (RAF), vstoupila jako dobrovolnice do řad jeho příslušníků.

Jako dívka nemohla létat, a tak se alespoň stala takzvanou „wafkou“ neboli příslušnicí pomocných sborů Královského letectva (WAAF). Hlasy těchto dívek a žen byly mnohdy pro piloty vracející se z boje jediným poutem s domovským letištěm, neboť se často vraceli s poškozenými letouny, nezřídka kdy i s vážným zraněním. Jedním z těchto hlasů byl melodický alt Joy Turner, což bylo její dívčí jméno.

Její hlas upoutal i Aloise Mžourka, příslušníka 311. československé bombardovací perutě RAF. Po relativně krátké známosti se vzali a v roce 1944 se jim narodil syn. Rodičovství si ale novopečený otec neužíval dlouho, neboť ještě před koncem války zahynul. Alois Mžourek byl vlastenec (jak jinak, byl to náš zahraniční voják) a chtěl se i s rodinou natrvalo usadit v osvobozeném Československu.

Přání manžela se Joy Mžourková rozhodla splnit. Už také proto, že ještě za války začala pracovat na Ministerstvu zahraničí naší exilové vlády. V roce 1945 se přestěhovala do Prahy, kde se rozhodla žít a vychovávat syna. Přihlásila se ke studiu filosofie, ale to skončilo únorem 1948.

I když se podruhé vdala, neměla to pod komunistickou vládou lehké. Paní Kadečková, jak se po druhé svatbě Joy Turner Mžourková jmenovala, vystřídala během šedesátých a sedmdesátých let celou řadu profesí, byla například učitelkou angličtiny či překladatelkou, pracovala jako dobrovolná pracovnice v Armádě spásy, Nadaci Sue Ryder, dobročinné organizaci Air Bridge Association.

Byla cvičitelkou ve Slavoji Vyšehrad a spoluzakladatelkou ženského pozemního hokeje v Československu. Podílela se jako odborný poradce na filmu Nebeští jezdci, přeložila desítky knih. Stala se členkou Svazu bojovníků za svobodu. Až se tedy budete procházet ulicí Kadečkové, vzpomeňte této statečné ženy, která obdržela řadu britských a československých vyznamenání. Byla dokonce povýšena do hodnosti plukovníka a stala se čestnou občankou Prahy 18.

Text Václav Šorel
Foto ulice Denis Postler
Historická fotografie sbírka Václava Šorela

Zdroj: převzato z https://letnanskelisty.cz/letnansky-ulicnik-4-ulice-kadeckove/d-4191